Křesťansko sociální tělocvičné odbory na Moravě, nově pojmenované 31. května 1909 jménem Orel, přijaly s nadšením rozhodnutí brněnského Ústředí orelských odborů uspořádat 5. září 1909 I. zemský slet Orla ve Vyškově. Sestavy prostných sestavili bratři Josef Horňák a Karel Riegl z Vyškova. Přípravy však neunikly pozornosti vyškovského Sokola, který svou silou a vlivem chtěl slet Orla zmařit. Proto rozhodla Sokolská župa Chelčického uspořádat v týž den "protislet" pod patronací města Vyškova a za součinnosti pokrokových a socialistických stran. Rozeslala na všechny sokolské moravské župy výzvu, aby "hromadnou návštěvou ze všech krajů Moravy odrazili Sokolové klerikální útok". Česká obec sokolská tento "trucpodnik" schválila a vyslala do Vyškova náčelníka Dr. Vaníčka a jednatele Dr.Hellera. I když oba pořadatelé, Orel a Sokol, zaručili klidný průběh sletů, vyslala státní správa do Vyškova 60 četníků k udržení pořádku. Dopolední průvod, bohoslužba a cvičení proběhly v pořádku.
Odpoledne prošel Vyškovem mohutný a malebný průvod 100 dorostenců, 30 orlic, 500 orlů, pak Hanačky v národních krojích a velké množství účastníků ze všech krajů Moravy. Poslanec P. Jan Šrámek přednesl vzletnou řeč o významu prvního orelského sletu. 417 orlů nastoupilo k prostným, cvičení bylo přesné, dokonalost svědčila o dobré přípravě předsletové. Následovalo cvičení dorostu z Vyškova a Drnovic, předvedeny byly skupiny odborů Vyškov, Kroměříž a Prostějov, nacvičené prostějovským náčelníkem Františkem Přikrylem. Závěrem cvičilo 15 družstev na nářadí. Na sletu bylo zastoupeno svými cvičenci 36 odborů z Moravy a 1 odbor z Vídně. Slet měl, bohužel, krvavou dohru. Po skončení programu odešlo několik členů z Němčic na Hané k prohlídce náměstí, kde probíhalo cvičení sokolské. Tam však byli napadeni a přišli zpět zkrvavení. Také při průvodu orlů na nádraží byla jim uzavřena cesta a na průvod útočeno. Muselo zasahovat četnictvo, aby bylo zabráněno nerozvážné srážce. Další srážky se udály na nádraží. Tragické zakončení mělo velkou odezvu v českém tisku. Důsledkem byl velký rozmach Orla. V r. 1909 bylo založeno 34 nových odborů.
Ústředí tělocvičných odborů při Všeodborovém sdružení bylo přetvořeno na Zemskou radu Orla, v jejímž čele stál P. Jan Šrámek. Její součástí byly Zemská tělocvičná rada. Zemským náčelníkem byl zvolen 23. dubna 1911 náčelník prostějovského odboru br. František Přikryl. Před II. sletem provedlo mnoho orelských odborů svá veřejná vystoupení - uspořádána okrsková cvičení a krajinský slet v Ivanovicích na Hané. Největší veřejné cvičení bylo při cyrilo-metodějské slavnosti v Prostějově 26. června 1910 na nádvoří pivovaru, v němž byl zaměstnán František Přikryl. Také v Prostějově byl uspořádán Sokolem "trucpodnik" s četnickou asistencí. Podle dochovaných pramenů byla to poslední četnická asistence při hromadném cvičení Orla.
II. zemský slet Orla se konal 14. a 15. srpna 1910 v Kroměříži. V dopoledním průvodu ke mši sv. na náměstí šlo 300 dorostenců v kroji, 300 orlic vedených s. Skácelovou, náčelnicí z Vyškova, a 1500 orlů v kroji vedených náčelníkem Přikrylem z Prostějova. V čele šel orelský odbor z Vídně. Odpolední průvod čítal několik tisíc účastníků. Podzámecká zahrada hostila 20.000 návštěvníků. Předvedeno bylo cvičení 600 mužů, 200 žen a 300 dorostu. Následovalo cvičení žen s kužely, Prostějov a Vyškov cvičení skupin a dvacet družstev cvičení na nářadí. Kromě účastníků z Moravy, Slezska a Vídně byla přítomna i delegace Orla z Hradce Králové, vedená br. J. Polákem. Nadšení po zdařilém sletu bylo veliké. V r. 1910 vzniklo na Moravě 38 nových odborů. Počet členstva stoupl na 7.000. Po kroměřížském sletu, na kterém cvičilo 1.192 cvičenců, nastalo vyjasnění vzájemného poměru mezi Sokolem a vzmáhajícím se Orlem. Česká obec sokolská vydala svým jednotám prohlášení proti vystoupením Orla a zároveň nabádá, aby se členové Sokola vůči bratrským orlům chovali vždy slušně.
V r. 1910 začal vydávat prostějovský farář Karel Dostál Lutinov jako přílohu prostějovského časopisu "Ječmínek" časopis Orel, který nazýváme "Ječmínkovský". Bylo vydáno celkem 10 čísel od 18. října 1910 do 24. února 1912. Oficiální věstník Ústředí orelských odborů Orel začal vycházet počátkem r. 1913, redaktorem byl F. M. Žampach. V roce 1911 bylo založeno na Moravě 45 nových orelských odborů.
28. července 1912 byl konán první župní slet Orla v Hradci Králové. Přijela delegace Orlů z Moravy v počtu 40 členů v čele s br. P. Janem Šrámkem, předsedou Říšské rady Orla a br. Františkem Přikrylem, říšským náčelníkem. Byl to první slet východočeského Orla. Velkou zásluhou o jeho uskutečnění měl br. Josef Polák, který získal výborné spolupracovníky: tělocvikáře P. Roberta Valu, kaplana z České Třebové a Václava Kadeřábka a hudebního skladatele Dr. Rudolfa Šetinu, profesora z Vysokého Mýta. Slet řídil br. V. Kadeřábek, župní náčelník. Program sletu oživili bratři z Moravy za vedení br. Přikryla: dorost tyče, ženy praporky, Moravané prostná, Moravané pušky, muži prostná, Moravané rohování, muži nářadí, všichni skupiny, hry. Všech cvičenců bylo 415. Slet velmi zapůsobil a přispěl k rozšíření Orla v Čechách. Před válkou udáván počet členů asi 2000.
Pozornost všech moravských odborů byla v r. 1912 soustředěna na III. zemský slet Orla v Kroměříži. Konal se 11. srpna 1912. Pontifikální mši svatou sloužil opat Bařina ze starobrněnského kláštera augustiniánů.V mohutném průvodě pochodovalo 1.800 orlů, 460 orlic a 420 dorostenců. V průvodě byly také delegace Katolického Sokola amerického, Slovinského Orla a Charvatského Sokola a delegace orlů z východních Čech. Cvičilo celkem 2.631 orlů a orlic. Na slet bylo vypraveno z celé Moravy 10 zvláštních vlaků a bylo přítomno 25.000 osob.
19. prosince 1912 byla ve Vyškově otevřena nová orlovna. V r. 1912 bylo založeno 51 nových orelských odborů. Orel měl 193 odborů a 7.640 členů. Zařízené orlovny byly jen v Olomouci a ve Vyškově.
V orelských odborech se věnuje zvýšená pozornost duchovní a kulturně výchovné činnosti. Jsou pořádány přednášky, konají se vlastivědné výlety. V zimě se pořádají akademie s programem nejen tělocvičným, nýbrž i zpěvním a recitačním. Stále však, i přes vyhlášení ČOS (Česká obec sokolská) o zlepšení vztahů, vede se neúprosný boj proti "klerikalismu" orelských odborů, v Čechách i na Moravě musí Orel stále hájit ideály křesťanství, jež je "označováno za rakovinu lidstva".
3. února 1913 zemřel v nemocnici v Brně člen Říšské rady Orla, mladý P. Štěpán Klapil, jeden ze zakladatelů Orla ve věku 35 let. Tělovýchovný a organizační pracovník, na němž spočívala hlavní tíha při zakládání orelských odborů, při hledání cesty pro nový kroj, jméno a organizační strukturu Orla, při přípravě veřejných cvičení a všech tří moravských zemských sletů, při navázání mezinárodních styků Orla, při stavbě orlovny ve Vyškově. Je pochován ve Vyškově.
III. zemský slet Orla v Kroměříži 1912 byl největší katolickou slavností z předválečné doby, ukázal však i na nedostatky v orelské výchovné práci. Orlu už nestačí k životu býti jen reakcí proti Sokolu, orelské hnutí si žádá i přesného vymezení výchovných cílů náboženských i národních. Proto předseda Orla br. P. Jan Šrámek na katolickém sjezdu v Olomouci, když konstatuje veliký vzrůst Orla, nařizuje tříletou přestávku v pořádání sletů a stanoví Orlu úkol: "Orel se musí stát velkou organizací výchovnou". V Brně začal vycházet v r. 1913 opět jako I. ročník časopis OREL za vedení F. M. Žampacha, který měl velký význam pro ideovou výchovu orelské mládeže.
Zájezdem do Lublaně bylo utuženo bratrství mezi Orlem českým a slovinským. Slet Slovinského Orla se konal 23. a 24. srpna 1913. Moravské orelstvo a 60 orlů z východních Čech vypravilo zvláštní vlak s 354 účastníky, kteří se zúčastnili průvodu a měli samostatné vystoupení. Statistika k 31. 12. 1913 říká, že Orel na Moravě měl 250 odborů a v nich 4.110 mužů, 1.614 žen, 3.545 žactva a dorostu, 2.800 členů přispívajících, celkem 12.079.
Zemský svaz Orla v Hradci Králové měl v r. 1913 48 odborů a v r. 1914 asi 2.000 členů. V nových volbách v r. 1914 byl zvolen zemským starostou br. Josef Polák, zem. náčelníkem br. Václav Kadeřábek, a předsedou náčelnické rady br. P. Robert Vala z České Třebové. Do výboru byli zvoleni br. Alois Petr za Hradec Králové a br. Josef Menzl, učitel z Černilova. To byli největší aktivisté rodícího se Orla v Čechách. Všechna činnost Zemského svazu Orla v Čechách byla v r. 1914 zaměřena pro zdar I. zemského sletu Orla v Hradci Králové, který se měl konat 15. srpna. Prostná cvičení P. R. Valy a V. Kadeřávka s hudbou Šetinovou byla vydána tiskem. Přihlášeno bylo 470 mužů, 305 žen a 150 dorostu. Vypukla však první světová, která znemožnila konání sletu a způsobila, že rozvoj Orla v Čechách byl téměř zničen.
Jednotlivci ovšem bedlivě sledovali vývoj událostí, o čemž svědčí přítomnost člena výboru Zemského svazu českého Orla P. Rudolfa Valy na III. říšské konferenci Orla v Brně 28. října 1917. P. R. Vala svolal pak schůzku několika orlů do Chocně 17. listopadu 1917. A tak se Orel v Čechách dočkal 28. října 1918 - zřízení Československé republiky. Nedočkal se však tohoto dne P. Rudolf Vala, z České Třebové,zasloužilý orelský pracovník ve východních Čechách. Zemřel 22. října 1918.
Podobný byl osud Orla na Moravě. 21. května 1914 byla zřízena sletová komise pro I. slovanský slet Orla připravovaný na 4. a 5. července 1915 do Kroměříže. Měl to být slet všeho orelstva v Říši Rakousko-Uherské, počítáno s účastí Orla na Moravě, v Čechách, ve Slovinsku, Sokola charvatského a polského a Katolického Sokola Čechů a Slováků v USA.
Práce na sletových přípravách byly v samém počátku zastaveny. Po atentátu v Sarajevu 28. června 1914 na následníka trůnu v Rakousku -Uhersku Františka Ferdinanda a jeho manželku vypukla 1. světová válka, která znamenala téměř zánik orelského hnutí v Čechách i na Moravě. Hlavní kádr členstva narukoval na frontu, zůstaly jen ženy. Odbory postupně zanikají. V r. 1917 zůstalo na Moravě jen 19 odborů s 884 členy. V r. 1917 bylo již jasné, že Rakousko s Německem válku vyhrát nemohou.