Orelský protinacistický odboj za 2. světové války 1939-1945

Nejkrásnějším vyjádřením lásky k církvi, vlasti a národu byla známá apostrofa národního buditele ThDr. Františka Sušila: Víra a vlast, ty v mých sestersky milují se ňadrech, každá půl, každá má srdce moje celé. A tato krásná slova byla plným vyjádřením programu Orla po celé 20. století.

Duchovní a osvětová činnost byla vždy spojována s láskou k církvi a jejímu křesťanskému učení Ježíše Krista o lásce a odpuštění a činnost tělovýchovná a sportovní byla zdůrazněním tělesné síly a zdraví, potřebných i k obraně vlasti a státu.

Ani v tragické době protektorátu neztratila svou platnost. Plamenná slova kněží-vzdělavatelů na orelských shromážděních a týchž kněží-kazatelů na orelských poutích bývala v této době důvodem k vyšetřování a zatčení gestapem, výchova k brannosti v Orle, započatá již v r. 1932 a vrcholící v Je­ dovnicích školách, vyzývala k přímým akcím na obranu ohroženého a napadeného národa a jeho státu. Těmto dvěma ideálům, věrnosti církvi a vlasti, se Orel nikdy nezpronevěřil. Vychoval v lásce k nim tisíce sester a bratří, kteří v boji za jejich svobodu nikdy nezradili a čestně obstáli i v těch nejtěžších zkouškách.

V orelském odboji v letech 1939 - 1945 proti německým okupantům byla láska k vlasti proměněna v činy, v činy nebezpečné, hrdinné, často končící obětí života.

Hlavou a výkonným orgánem odboje byl náčelník Čsl. Orla MUDr. Vojtěch Jílek. O veškeré odbojové činnosti byl informován starosta Čsl. Orla Dr. Jan Šrámek, který byl od zřízení Protektorátu Čechy a Morava 15. března 1939 pod přísným dozorem gestapa.

Čsl. Orel byl pro odbojovou činnost dobře připraven. Velkou výhodou bylo zřízení orelských branných oddílů, které prošly vojenským výcvikem: Vojenská pořadová cvičení, orientace mapy, odhad vzdáleností, hod granátem, využití terénu, plížení, pochod se zatížením, běh přes přírodní překážky, skok do hloubky 3 m aj. disciplíny byly vyzkoušeny při branných závodech jednotlivců i hlídek, kterých se každým rokem zúčastnily tisíce sester a bratří.

Branné oddíly Orla byly vedeny vojáky-poddůstojníky, vedoucími branné výchovy v župách byli záložní důstojníci. Branná výchova byla cílevědomá příprava na obranu vlasti. Na jejím vedení se podílelo celé vedení Orla. Jedním z nejnadšenějších a nejvytrvalejších propagátorů branné výchovy byl úřadující náměstek Orla, br. František Leiner.

V dubnu 1939 získal Dr. Vojtěch Jílek s vědomím náčelnické rady spojení na odbojové složky čsl. armády a byl navázán na vojenskou ilegální organizaci "Obrana národa". Z příkazu vojenské složky a na přání náčelnické rady podnikl br. Jílek v červenci 1939 cestu do Varšavy a do Švédska, krytou studiem organizace tělesné výchovy v Polsku a mezinárodním sjezdem severských gymnastů ve Švédsku - Lingiáda.

Na zpáteční cestě se setkal v Polsku s Dr. Janem Šrámkem a br. P. Františkem Hálou, kteří přešli tajně hranice na přání prezidenta Dr. Ed. Beneše. Z této cesty přivezl Dr. Jílek instrukce od Dr. Šrámka pro podzemní orel. hnutí.

Na základě těchto instrukcí byla svolána schůze náčelnické rady mužů a župních náčelníků, na které se po referátu Dr. Jílka všichni spontánně přihlásili ke spolupráci v odbojovém hnutí.

Přítomni byli: náčelník Čs. Orla MUDr. Vojtěch Jílek, náčelník orlů Dr. Rostislav Slavotínek, jednatel Čsl. Orla Jan Hanuš; členové náčelnické rady Bohuslav Koukal, prof. Jiří Malášek, prof. Stanislav Cvek, František Novot­ ný, prof. Zdeněk Svoboda, prof. P. Josef Vrana; spolupracovníci NR JUDr. Jan Haluza, Ing. Jan Němec, František Dofek, Bohu­ slav Musil; župní náčelníci František Malík, František Hlaváč, Bedřich Kostelka, Zbořil, Viktor Martinásek, Molák, Antonín Hrubý, Vít Příkaský, Stanislav Novotný, Dr. Karel Zelinka. Do celé akce byl zasvěcen také Dr. Jurák, redaktor čas. Orel.

Všichni si zvolili krycí jména, pod nimiž chtěli pracovat a ta byla Dr. Jílkem předána vojenskému vedení.

Na základě této schůze byly zřízeny ve všech župách a přes okrsky i ve všech jednotách tříčlenné buňky, které pracovaly, aniž by jim bylo známo ústřední vedení.

Letní škola v Jedovnicích

Pravou školu pro odbojovou činnost byly letní školy v Jedovnicích - pro muže 1939 a 1940, pro ženy 1940. Podávaly návod i výcvik po stránce výcvikové i branné-vojenské. Přednášejícími ve škole pro muže 1940 byli bratři z ústředního vedení a náčelnické rady, kteří svým příkladem v Jedov­ nicích, hlavně však v průběhu orelského odboje proti nacistům a později i proti komunistům po r. 1948 dokázali, že za svobodu Církve a Vlasti je nutno bojovat i za cenu velkých osobních obětí.

Pro rychlé a na poště nezávislé spojení byl vypracován plán cyklistického a motoristického spojení od centra až do pohraničních jednot. Profesorem Ma­ láškem byl vypracován šifrovací klíč, známý jen centru a župním vedoucím. Na podzim 1939 byla organizace v plné pohotovosti a vojenskému vedení bylo nabídnuto 20.000 branců z Moravy.

První zatýkání

V září 1939 začalo zatýkání. Zatčen byl P. Karel Fanfrdla, ústřední jednatel Orla a Antonín Hrubý, náčelník župy Velehradské. V říjnu 1939 byli zatčeni vojáci a ti už jako vedoucí činitelé odboje. V lednu 1940 byl zatčen br. Bohuslav Koukal, žup. náčelník (1939-40) a br. Malík s celým jundrovským "hnízdem". Br. Koukal se v r. 1942 vrátil, bratři z Jundrova se nevrátili, zemřeli ve věznicích a v koncentračních táborech: bratři Ladislav Havlíček, František Peterka, František Pivoňka, Josef Hanuš, Jan Vyzina, Josef Benda, Tomáš Veselý, František Malík, župní náčelník 1933-1938, zemřel ve věznici Gross Strelitz 14. září 1943.

Zdálo se, že první organizace vojenského odboje se rozpadla. Dr. Jílek byl napojen i na druhé vedení a orelská odbojová činnost se mohla vyvíjet dále. Mnohé buňky v krajích se napojily na partyzánské hnutí.

Josef Mašlaň, náčelník jednoty Orla Hranice, padl v partyzánském boji u Nového Hrozenkova 1944, Oldřich Neumann, náčelník jednoty Orla Hranice, byl popraven jako druh Mašlaně v N. Hrozenkově 1944.

Situace v Čechách

V Čechách bylo odbojové hnutí soustředěno v augustiniánském klášteře sv. Tomáše na Malé Straně v Praze. Vůdčími osobnostmi zde byli bratři PhDr. Augustin Schubert, OSA, ústřední vzdělavatel Čsl. Orla, Jan Hladký, člen náčelnické rady a JUDr. Václav Plocek, vrchní odbor. rada min. školství, župní jednatel Pospíšilovy župy - spojka s Brnem. Po zatčení Dr. Schuberta, OSA, 30. srpna 1940 přeneslo se vedení odbojového hnutí do orelské župní kanceláře.

Župa Brynychova pracovala samostatně a byla napojena na Brno.

Od r. 1939 v boji za svobodu vlasti po zřízení protektorátu, zapojili se orlové, vedeni svými ústředními veliteli a župními náčelníky, do odbojové vojenské organizace "Obrana národa" a vedli spravedlivý boj se zbraní v ruce proti okupantům, bojovali v partyzánských oddílech, na východní a západní frontě v čsl. zahraniční armádě po boku spojenců s pevnou vírou v konečné vítězství. Proti kříži Kristovu, znamení lásky, pokoje a míru, vnucovali okupanti vládu hákového kříže, který byl pro orly znamením zloby, nenávisti a násilí. Ale i zde se projevil orelský odboj. Byla to manifestační účast na ústředních orelských poutích, tradičních od r. 1930, které svolávaly orelstvo k načerpání sil v boji za svobodu myšlení, svobodu náboženského přesvědčení, za svobodu církve Kristovy. Byly to opravdové orlí slety v letech 1939, 1940 a 1941, kdy současně se na Sv. Hostýně a 20 jiných hradech Mariánských shromáždily desetitisíce orelských poutníků, aby načerpaly duchovní sílu na obranu proti hákovému kříži a jeho představitelům. Bylo to shromáždění díků, smíru, klanění a proseb - pevné víry ve spravedlnost Boží.

Docházelo k zatčení mnoha církevních představitelů, kněží vzdělavatelů orelských žup a jednot, kněží našich farností. Uprázdnila se mnohá místa ve farnostech, v klášterech i na biskupských stolcích, aby se naplnil koncentrační tábor v Dachau v Německu, kam byli kněží soustředěni, odkud však často nebývalo návratu. Umučení kněží přinášeli Bohu smírnou oběť za Církev a Vlast.

Kněží - orelské osobnosti, kteří prošli koncentračním táborem Dachau:

Mons. Karel Fanfrdla, ústřední jednatel Čsl. Orla, zatčen 1. září 1939, vězněn v Dachau od 10. září 1939 -1945.

Dr. Agustin Schubert, OSA, ústřední vzdělavatel Čsl. Orla, zatčen 30. srpna 1940, umučen v koncentračním táboře Dachau 28. července 1942.

P. Bedřich Hoffman z Horní Bečvy, zatčen 16. července 1940 po vlasteneckém kázaní v Lipníku, vězněn v Dachau. Vzdělavatel župy Bauerovy. Po návratu byl povolán v říjnu 1945 do Dachau jako svědek v procesu proti bývalým velitelům tábora Dachau. Napsal knihu o pobytu, utrpení, mučení a smrti kněží v koncentračním táboře Dachau pod názvem "A kdo vás zabije".

Vojáci v zahraničí

Velkou kapitolou orelského odboje za druhé světové války byla účast orlů-vojáků, kteří v r. 1939 a později opustili tajně území protektorátu, různými cestami se dostali do Francie a po její porážce v červnu 1940 do Anglie, kde byli začleněni do československé zahraniční armády.

Touto cestou se dostal v Anglii do čsl. armády i br. František Novotný (1904 - 1994), člen náčelnické rady, náčelník orlů 1934 - 37, tělovýchovný referent na ústředním sekretariátu. Jako záložní důstojník stal se po r. 1933 jedním z nejpovolanějších vedoucích branných oddílů, pro něž sestavil odbornou příručku "Branností národa k silnému státu", která vyšla v r. 1934 a 1935. V r. 1939 se stal členem vojenské odbojové organizace Obrana národa. V prosinci uprchl přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii, Řecko, Turecko, Libanon a Sýrii do Francie a do Anglie. V r. 1944 byl převelen k čsl. armádnímu sboru do Sovětského svazu, kde se stal velitelem telegrafního praporu. V bojích u Dukly přišel na území Slovenska, bojoval u Stropkova, Bardějova, Poradu, Ružomberoku a Vrůtek. Byl dvakrát vyznamenán čsl. válečným křížem, v r. 1945 byl povýšen na štábního kapitána a byl přeložen k ministerstvu pošt. (Ministrem pošt byl mons. Frant. Hála, člen Šrámkovy vlády v Anglii.) Po nástupu komunistů v r. 1948 byl zatčen, ihned prchá z vězení do zahraničí, odkud se vrací po 42 exilových letech. Zemřel v r. 1994 v Brně. V exilu strávil 48 let života. Byl hrdinou orelského odboje proti německému nacismu i proti ruskému komunismu.

Po příchodu do Anglie v r. 1940 setkal se br. F. Novotný se skupinou asi 60 vojáků-orlů, kterým byla vyslovena nabídka sloučení se Sokolem. Po poradě s Dr. Šrámkem, předsedou exilové čsl. vlády v Londýně, odmítli tuto nabídku a cvičili v Sokole jako hosté. Bylo to dáno nutností jednoty před mezinárodním fórem. Mezi cvičenci byla asi třetina důstojníků. Bohatou činnost vzdělávací vyvíjeli orli za vedení kněží důstojníků P. Vaníčka, P. Špačka, P. Dr. Bočka, P. Pouchlého a P. Petruželky.

Anglie vedla proti Německu a jeho spojencům hlavně válku leteckou a námořní. Proto mnoho vojáků čsl. armády bylo přeškoleno na piloty, telegrafisty a jiné složky letectva a na parašutisty, aby mohli bojovat s nepřítelem dříve, než se uskutečnila druhá fronta v západní Evropě vyloděním Spojenců ve francouzské Normandii, což se stalo až 6. června 1944.

Fašistickým státům, Německu a Itálii, se nepodařilo porazit v leteckých a námořních bojích Velkou Británii. V anglickém letectvu se vyznamenalo mnoho českých pilotů zvláště v letecké bitvě o Anglii, za statečnost si přivezli domů mnoho vyznamenání, bylo však i mnoho letů na Německo a obsazená území, z nichž se piloti a členové posádek nevrátili. Na mnoha orlovnách jsou zasazeny pamětní desky, které hlásají pozdějším generacím, že Orli jako angličtí piloti obětovali své životy za svobodu vlasti.

Josef Cibulka, podporučík letectva čsl. zahraniční armády, člen Orla, od mládí závodník v lehké atletice, Pardubice. Odchází v r. 1939 přes Polsko do Francie - Anglie. Píše si drobný deník o svých letech nad Německo. Z dvaceti letů se vrací, až přišel 12. březen 1942 a jeho letoun se zřítil do Severního moře. 15.9.1945 byla mu odhalena pamětní deska na orlovně v Pardubicích.

Josef Dygrýn, rotmistr, 1918 - 1942, příslušník čsl. zahraničního stíhacího letectva. 4.6.1942 se nevrátil z operačního letu nad obsazeným územím. Člen Orla v Humpolci, jeho statečnost potvrzuje pamětní deska na budově radnice.

Rudolf Mašek, seržant, 24 let, telegrafista. 17. ledna 1942 se letadlo zřítilo do pruhu lesa a zahynuli 3 členové posádky Welingtonu.

Četař František Havránek, 26 let, 4. prosince 1944 letadlo Liberátor narazilo na skálu, vybuchlo a letci zahynuli.

Mašek a Havránek, letci, členové Orla v Moutnicích, ž. Sedlákova. Pamětní deska s jejich jmény zdobí orlovnu. V r. 1991 byli oba povýšeni do hodnosti podplukovníků in memoriam.

Poprava Dr. Jílka

Velké tělovýchovné organizace Sokol, Orel, DTJ se plně zapojily do domácího protinacistického odboje po r. 1938 (pohraničí) a v r. 1939 (zřízení protektorátu). Po r. 1941 se odpor proti německým okupantům tvrdě přiostřil, byly podnikány odvážné destrukce vojenského a hospodářského charakteru. Proto byl do Prahy povolán nový protektor, fanatický nacista, Reinhard Heydrich, aby zavedl "klid a pořádek". Nastoupil svůj úřad na svátek sv. Václava 28. září 1941, aby ihned vyhlásil stanné právo. Už 30. září padly první rány. V Brně pod obrazem sv. Václava v Kounicových kolejích byl zastřelen bratr MUDr. Vojtěch Jílek, náčelník Čsl. Orla, na základě rozsudku stanného soudu: "Byl na vůdčím místě velezrádné skupiny odporu". Taková byla zpráva gestapa.

Ve stejný den byl v Praze popraven Dr. Pechlát, náčelník ČOS. Z těchto pro nás smutných aktů Heidrichovy nacistické nenávisti proti českému národu vidíme, jakou důležitost kladli nacisté vlivu tělovýchovných organizací Orla a Sokola na mentalitu národa v těchto těžkých dobách, že museli být jejich náčelníci popraveni v první den stanného práva.

Ve stanném právu byli popraveni další členové orelské organizace, další byli zatčeni nebo posláni do koncentračních táborů.

Atentát na Heydricha

Byla však i druhá stránka orelského odboje: starosta Čsl. Orla Dr. Jan Šrámek, předseda Československé strany lidové, odjíždí 27. července 1939 na přání prezidenta Dr. Eduarda Beneše tajně do zahraničí a jako předseda exilové vlády v Londýně bojuje za svobodu a obnovu vlasti. Exilová vláda a exilová armáda v Anglii vysílají v r. 1941, 1942 několik skupin parašutistů, kteří byli speciálně cvičeni a vybaveni, aby vykonali ortel smrti nad generálem R. Heydrichem, který vyhlásil stanné právo a za jeho plány na likvidaci českého národa.

Atentát byl proveden 27. května 1942 v 10,35 v Praze Libni, kde parašutista Jan Kubiš po selhání samopalu Jozefa Gabčíka vhodil bombu s plastickou trhavinou pod kola Heydrichova auta. Heydrich byl smrtelně zraněn, umřel 4. června 1942.

Atentát se všemi jeho souvislostmi se stal událostí, která se zařadila mezi odbojové činy evropského významu a výrazně přispěla k lepší mezinárodní pozici prezidenta Dr. Beneše a exilové vlády Dr. Jana Šrámka.

Do Prahy přijíždí protektor Daluege, který v den atentátu vyhlašuje druhé stanné právo v protektorátu, které si vyžádalo stovky obětí, a doba jeho trvání nazvána "heydrichiádou".

Po provedení atentátu se celá skupina parašutistů, kteří tuto akci ve spojení s ilegální sokolskou organizací "Jindra" připravovali, shromáždila v kryptě pravoslavného chrámu sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici v Praze: Jan Kubiš, Dolní Vilémovice, Třebíčsko; Jozef Gabčík, Žilina, Slovák; Josef Valčík, Smolina, Valašsko; Josef Bublík, Bánov u Uherského Brodu; Jan Hrubý, Kunovice u Uherského Hradiště; Adolf Opálka, Rešice u Dukovan; Jar. Švarc, Velký Újezd u Hranic

Ze sedmi členů byli čtyři členy orelského organizace:Kubiš, Gabčík, Valčík a Bublík.

Byli vybráni pro své odborné, morální a povahové vlastnosti. Jejich odvaha, statečnost, odpovědnost k danému úkolu, sebeobětování za druhého - to byla jejich vizitka pro výběr k tak těžkému úkolu. A tyto povahové vlastnosti byly jistě posíleny orelskou výchovou, kterou prošli a která byla východiskem k získání potřebných kvalit morálních a odborných.

Odhalením úkrytu a smrtí parašutistů 18. června 1942 v pravoslavném chrámu na Resslově ulici v Praze nacistické běsnění po atentátu na R. Heydricha neskončilo. Byli popravováni čeští vlastenci, členové odbojových skupin, krvavě byly postiženy rodiny parašutistů. Za pomoc parašutistům popraveno 252 odsouzených.

10. června byla zničena obec Lidice na Kladensku, 24. června obec Ležáky na Chrudimsku. Mužové obcí byli postříleni, ženy a děti poslány do koncentračních táborů. Jen málo se jich po válce vrátilo.

Oběti „heydrichiády“

P. Václav Kostiha, (1900 - 1942), farář ve Ždánicích, starosta Orla ve Ždánicích a p. František Voneš, kaplan ve Žd., vzdělavatel okrsku ž. Šil. Oba byli za poskytnutí úkrytu na faře anglickému parašutistovi a domácímu odbojáři 26.6. 1942 zatčeni a 1.7. popraveni.

Br. Dr. Jaroslav Michálek (1904 - 1942), pracovník župy Pospíšilovy, člen náčelnické rady ve 30 letech, zatčen za „heydrichiády“, 21. června 1942 popraven. V Praze na Hradčanech odhalena pamětní deska 6 členům Orla Hradčany; kteří byli popraveni či mučeni v koncentračních táborech: bratři K. Schuha, Josef Řezníček, Dr. Jaroslav Michálek, mons. Bořek - Dohalský, OP,. J. Lacina a prelát O. Stanovský.

Orelský odboj proti německým nacistickým okupantům za druhé světové války si vyžádal mnoho lidských obětí. Přesná čísla nejsou a už nikdy nebudou k dispozici. Seznamy bratří a sester popravených za stanného práva 1941 a 1942 ("heydrichiáda"), umučených v koncentračních táborech, padlých v partyzánských bojích, vojáků a letců v zahraničních armádách podalo jen 13 žup. Nejvíce obětí bylo ze žup Velehradské - 41, Pospíšilovy 32, Kosmákovy 31, Brynychovy 23, Urbanovy 20, Šilingrovy 20, Bauerovy 18, Kadlčákovy 16, Stojanovy 15, Sedlákovy 12. Chybějí data ze župy Kozinovy, Kre­ kovy, Křížkovského, Metodějovy a Šrámkovy.

Br. Arnošt Ohnoutka, jednatel Čs. Orla, uvedl na VII. sjezdu Orla 1947 v Brně tyto údaje: Že odbojové hnutí nebylo bez obětí, o tom svědčí suchá čísla (dosud neúplná). Celkem padlo 332 účastníků odboje, z nich na domácí půdě 111, 35 v zahraniční armádě a 186 v koncentračních táborech. Sestrám a bratřím padlým v protinacistickém odboji byly odhaleny pamětní desky na orlovnách, radnicích obcí a měst, na hřbitovech v letech 1945 - 1948, některým až po r. 1990.

Předsednictvo Orla udělilo padlým hrdinům in memoriam orelský řád "Orel zásluze".

Mnozí z hrdinů odboje byli po r. 1948 za komunistické režimu znova pozatýkáni a dlouhá léta vězněni po druhém zákazu Čs. Orla, který trval dlouhých 42 let. Jména bratří, kteří v jednotlivých etapách orelského odboje položili své životy v boji s nerovným nepřítelem, jsou uváděna jako příklad pro tuto etapu. Jména 233 orlů a orlic, padlých v letech 1938-1945, seřazena podle žup, jsou uvedena v časopise Orel 1947, str. 68-69 a 112-123.

Orelský odboj v jednotách

Jako první nebo mezi prvními v očekávaném boji s německými nacisty přináší oběť života bratr Vojtěch Ret, náčelník jednoty Orla v Domažlicích. 7. října 1938 byla německými ordnery přepadena na hranicích jednotka SOS (Stráž obrany státu) v Nové vsi na Domažlicku. Br. Ret, který nastoupil jako dobrovolník u této jednotky SOS, byl při přepadu postřelen, ordnery zavlečen do lesa a surově ubit. V r. 1946 byl vyznamenán "in memoriam" válečným křížem.

Zlatými písmeny budou v historii Orla zapsána jména všech, kteří s orelskými ideály ve svých srdcích přemáhali těžkosti věznic a koncentračních táborů, všech, kteří se vzpomínkou na své nejbližší a s modlitbou na rtech vystupovali na místa popravčí. Odpočinutí věčné nalezli u Pána. Jejich oběť nebyla marná, v r. 1945 jsme byli opět svobodni.

Jména hrdinů z ústředních orgánů a župních funkcionářů:

· Bratři MUDr. Vojtěch Jílek, nar. 1908, Brno-Bystrc, náčelník Čs. Orla, vedoucí orelského odboje, zatčen 15. května 1941, popraven 30. září 1941 v Kounicových kolejích v Brně.

· PhDr. Augustin Schubert, OSA, Praha - 1902, ústřední vzdělavatel Orla, zatčen 30. srpna 1940, umučen v konc. táboře Dachau 28. července 1942

· JUDr. Hynek David, Praha - nar. 1891 v Janoušově o. Šumperk, starosta župy Pospíšilovy, zatčen v prosinci 1942 , umučen v koncentračním táboře Osvětim 23. března 1943.

· Prof. Stanislav Cvek, Olomouc - nar. 1905 v Brušperku, člen náčelnické rady, zatčen 11. ledna 1944, popraven v Breslau 10. října 1944.

· JUDr. Jaroslav Michálek, Praha - nar. 1904, člen náčelnické rady, vedoucí mužů na SDO Praha 1929, zatčen za "heydrichiády" a popraven 21. června 1942 v Táboře.

· Antonín Hrubý, nar. 1907 v Uher. Brodě, župní náčelník župy Velehradské, zatčen 1. září 1939, umučen v k. t. Mauthasen 21. března 1942.

· Vít Příkaský, nar. 1901 v Ratíško­ vicích, župní náčelník župy Šilingrovy, Hodonín, zatčen 12. srpna 1941, umučen v k. t. Mauthausen 1. 7. 1942.

· František Malík, nar. 1908 v Buko­ vince - Jundrov, náčelník ž. Sušilovy Brno, zatčen v lednu 1940, zemřel ve věznici Neu Strelitz 14. září 1943

· Čeněk Maloun, naroz. 1896, padl 5. května 1945 v Plzni u komandatury, náčelník župy Kozinovy.

· Karel Pelikán, nar. 1907 v Bukova nech - vedoucí branné výchovy ž. Šilingrovy, Hodonín, zatčen 10. října 1944, k. t. Flossenburg, pochod smrti do Dachau, kde umírá v den osvobození tábora.

· Parašutisté 4 orli, kteří provedli atentát na protektora R. Heydricha a zahynuli 18. června 1942 v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze.

· Četař aspir. Josef Bublík, Bánov, o. Uher. Brod, nar. 12. 2. 1920; rotmistr

· Jan Kubiš, Dolní Vilémovice, nar. 24.6.1913; rotmistr Jozef Gabčík, Žilina, nar. 8.4. 1912; rotmistr Josef Valčík, Smolina, o. Klobouky, nar. 2. 11. 1914.

Zhodnocení

Zhodnocení protinacistického odboje za druhé světové války přenechejme přímým účastníkům. Slova, pronesená na slavnosti odhalení pamětní desky 4. května 1947, neplatila jen 4 orlům z Kunovic (br. Šácha, Šimíček, bratři Trubákovi), ale všem příslušníkům organizací, které se aktivně zapojily do protinacistického odboje a které vyslaly své zástupce na slavnost jednoty Orla v Kunovicích: legionářům, sokolům a odbojářům dalších organizací.

Br. Fanfrdla, po 5 letech v koncentračních táborech, ocenil práci orlů, kteří Orlu věnovali své mladé nadšení, ocenil jejich životní oběť, přinesenou na oltář vlasti a vyzvedl sílu orelské myšlenky, která vychovala tolik hrdinských synů našeho národa.

Ministr zdravotnictví universitní profesor Dr. Adolf Procházka, spolupracovník Dr. Šrámka v exilu, vyzvedl jednotu domácího a zahraničního odboje za naši samostatnost: Základ a hlavní bojiště bylo u vás doma. My v zahraničí jsme nebyli vůdci, ale vedenými. Nás vedla vaše obětavost, vytrvalost, touha. Bez hrdinství a tvrdošíjného odporu na domácí frontě by všechna práce v zahraničí neznamenala nic. Co na věky posvětí náš druhý odboj za osvobození, je tichá a odevzdaná oběť života, jakou na domácí frontě položily desítky tisíc vlastenců. Oni bez velkých gest a slov pro národ umírali, my pro něj máme samozřejmě a bez velkých řečí pracovat.

Teprve 28. října 1991 byl prezidentem ČSR Václavem Havlem poprvé udělen řád T.G. Masaryka osobnostem našeho politického, kulturního a duchovního života za jejich zásluhy o náš stát, naši republiku. Jsme hrdi, že mezi laureáty byli i členové Orla a jeho přátelé:

· Br. Mons. Dr. Jan Šrámek, (1870 -1968), zakladatel křesť. sociálního hnutí, našeho Orla - celoživotní jeho starosta, předseda ČSL, ministerský předseda exilové vlády v Londýně, neúnavný představitel politické spravedlnosti a sociálního řádu.

· Kardinál Josef Beran (1888-1969), arcibiskup pražský, vězněn nacisty (Dachau) a pronásledován komunisty a vypovězen z vlasti. Zemřel a je pochován v Římě v chrámu sv. Petra. Velký příznivec orel. hnutí

· Kardinál Dr. František Tomášek (1899-1991), arcibiskup pražský, čestný člen Orla v Olomouci, vzdělavatel župy Šrámkovy za 1. republiky. Čelný bojovník proti formám nátlaku komunistického režimu. Vůdčí osobnost v procesu kanonizace sv. Anežky České a v sametové revoluci 1989.

· Parašutisté: Prezident republiky Václav Havel propůjčením Řádu Milana Rastislava Štefánika na Pražském hradě dne 8. 5. 1992 ocenil mimořádné zásluhy osoností v boji za osvobození naší vlasti. Mezi vyznamenanými nositeli Řádu III. třídy byli i orelští bratři, parašutisté, kteří vykonali atentát na říšského protektora Reinharda Heydricha v Praze dne 27. května 1942. Josef Gabčík (1912-1942), štábní kapitán, velitel skupiny Anthropoid, která provedla atentát. Bývalý člen Orla v Žilině, slovenské národnosti. Jan Kubiš (1913-1942), štábní kapitán, člen skupiny Anthropoid, která provedla atentát. Bývalý člen Orla v Dolních Vilémovicích na Třebíčsku. Jeho jménem byla pojmenována nová orelská župa Kubišova se sídlem v Třebíči. Slávou a utrpením je věnčena cesta orelského odboje. Účast orlů na odboji 1938 - 1945 je slavná. Čest padlým, sláva vítězům!

Vedoucí II. ročníku školy nových směrů v orelské tělesné výchově v Jedovnicích 28. června-7. července 1940. Bratři: PhDr. Augustin Schubert, OSA, ústřední vzdělavatel Čs. Orla, umučen v koncentračním táboře; MUDr. Vojtěch Jílek, náčelník Čs. Orla, popraven v Heydrichově stanném právu 30. září 1941; PhDr. Rostislav Slavotínek, náčelník orlů. V procesu Orelská pouť 1948 odsouzen na 4 roky vězení; Prof. Zdeněk Svoboda, člen náčelnické rady Orla. V procesu Orelská pouť 1948 odsouzen na 10 roků vězení; Jan Hladký, člen náčelnické rady Orla, vězněn nacisty i komunisty; JUDr. Karel Dědáček, redaktor, spolupracovník náčel. rady; Prof. Stanislav Cvek, člen náčelnické rady Orla, popraven v Breslau 10. října 1944; Alois Slaný, odb. učitel, nar. 1916, zemřel na tyfus 11. října 1945, člen náčelnické rady, byl vedoucím II. školy v Jedovnicích 1940.

Zpět na obsah...


Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat