Druhá obnova Čs. Orla - 1945-1948

9. května 1945 skončila 2. světová válka. 26. dubna bylo osvobozeno Brno, sídlo ústředí Čs. Orla. V jakém stavu bylo ústředí Čs. Orla po čtyřletém zákazu a po skončení válečných operací.

Po zákazu Orla nacisty v září 1942 odvezli Němci z ústřední kanceláře spisový materiál, archiv, knihovnu, kancelářské zařízení, nábytek podle některých do Prahy. Tam se stopy ztrácejí.

Na konci války při bombardování Brna anglickými letci (listopad 1944) byla budova Šrámkových domů na Francouzské ulici, kde sídlilo ústředí Orla, úplně vybombardována. Reno­ vace ústředí nebyla možná. Náhradní místnost pro časté schůze předsednictva se našla v budově Občanské tiskárny na Šilingrově náměstí, v září 1945 byla zaměněna za větší v budově na Veveří č. 6.

Za předsednictví br. Leinera, náměstka starosty, byly konány každý týden schůze předsednictva, jež byly nabity návrhy, úkoly a naléhavými požadavky na jednoty a župy. Nejdůležitější bylo doplnit členy předsednictva: duchovním rádcem Orla byl předsednictvem zvolen P. Dr. A. Pelikán, TJ, z Brna, ústředním jednatelem Dr. Vla­ dimír Kučera z Brna, ústřed. pokladníkem Dr. František Šrámek z Brna, tělovýchovným referentem Fr. Novotný, škpt. zahraniční armády, generálním tajemníkem Dr. Josef Jurák z Prahy.

Jak byly postupně osvobozovány kraje, započala v nich současně obnova jednot a žup Čs. Orla. K masovému obnovení jednot přišlo po ukončení válečných operací. Podle pokynů ústředí Orla v Brně prováděno doplnění funkcionářů, nové soupisy členstva, revize jednot, převzetí majetku - budov, hřišť aj. movitého majetku, pokud se v obci zachoval.

Vzácnou příležitostí k prvnímu vystoupení jednot před veřejností byla oslava 75. narozenin starosty Orla, br. Dr. Jana Šrámka, které oslavil 11. srpna 1945. Oslavami prokazovalo orelstvo velkou úctu a lásku svému starostovi, velkému hrdinovi národa, který v tak pozdním věku pracoval jako předseda exilové vlády za svobodu svého národa.

Již v prvních dnech po osvobození se objevily snahy o sjednocení tělovýchovných a sportovních spolků v jeden organizační celek s názvem Sokol. Byl utvořen Ústřední národní tělovýchovný výbor (ÚNTV), v jehož čele stál od počátku starosta Čs. obce sokolské, Dr. Antonín Hřebík.

S agitací bylo započato i v orelské organizaci. V té době byl úředně prohlášen neplatným dekret o opatřeních z doby protektorátu a tím se stal také neplatným dekret o zrušení Čs. Orla. Br. Leiner vydal prohlášení, že rozpuštění Orla pozbývá platnosti a Orel obnovuje samostatnou činnost. Prohlášení bylo uveřejněno v novinách 24. května 1945. Tím bylo dáno jasné stanovisko župám a jednotám, které odmítly vstup do ÚNTV. Započal trvdý boj o samostatnost Čs. Orla a boj za jednu z nejvyšších hodnot lidských - za svobodu člověka.

Na žádost br. Poláka, byla svoláno první zasedání ústřední rady na 6. června 1945 do Prahy. Z předsednictva se zúčastnili br. Leiner, Polák, P. Fanfrdla, Hanuš, Dr. Slavotínek, Hudečková, Dr. Kučera, a zástupcové žup Brynychovy, Pospíšilovy, Sušilovy, Sedlákovy, Metodějovy, Velehradské a Šrámkovy. V doprovodu P.F. Hály přišel i starosta Orla br. Dr. Šrámek, který při zahájení prohlásil: Byl jsem poměry donucen vzdáti se v r. 1939 funkce starosty Orla. Učinil jsem tak písemně krátce před svým odjezdem do zahraničí. Měl jsem o vás obavy, proto jsem též v dopise uvedl starší datum. Dnes se zase cítím starostou Orla a v této funkci zahajuji prvé historické zasedání ústřední rady.

Bylo usneseno svolat vzdělávací školy, aby funkcionáři jednot a žup byli informováni o organizačních změnách, o požadavcích ústředního vedení a o průběhu slučovací akce v tělovýchovných a sportovních organizacích. Slučovací akce v jednotné tělovýchovné a sportovní organizaci s názvem Sokol nebyla žádnou novinkou. Podobná akce proběhla i v letech 1938-1939. Jen důvody byly jiné. V r. 1939 byly zaměřeny na jednotnost po vzoru nacistických organizací (Hitlerjugend), po r. 1945 byla jednotná mládež přáním politické strany, která chtěla vychovávat mládež podle své ideologie komunistické, která byly nepřijatelná pro katolického Orla jak pro národního Sokola, který si to v té době, bohužel, nedovedl uvědomit.

V r. 1946 změnilo vedení Sokola svůj postoj ke slučovacím snahám a přistoupilo na federativní sjednocení, tj. pro sdružení ve společném ústředí, při čemž svéprávnost a samostatnost jednotlivých svazů zůstane zachována, nedotčena, to znamená, bylo uznáno za základ řešení stanovisko Čs. Orla a Českého fotbalového svazu, jejichž svazy zastávaly toto stanovisko od počátku slučovací akce v ÚNTV od května 1945.

Přispělo k tomu i jasně vyjádřené stanovisko prezidenta Dr. Eduarda Beneše, který při návštěvě tělovýchovných funkcionářů 17. července 1945 upozornil, že i kdyby se překonaly všechny technické obtíže sjednocení, zůstanou tu podstatná rozdělení, pokud jde o ideová zaměření. To se nejprve projevilo u zdrženlivého stanoviska orlů, u nichž je zdůrazňován spiritualististický a náboženský ráz jejich filozofie, který kontrastuje se svazy, u nichž je přijímána za filozofický základ výchova materialistická, marxistická. A právě tento protiklad materialismu a spiritualismu bude pravděpodobně Orel chtít uplatnit a tím si zachovat samostatnost po stránce své celkové, zejména náboženské výchovy.

Po rok a půl trvajícím jednání došlo 16. listopadu 1946 k ustavující valné hromadě Československého tělovýchovného svazu (ČsTS). Byly schváleny stanovy, podle nichž zakládá 40 organizací tělovýchovných, sportovních, turistických a junáckých dobrovolnou dohodou ČsTS, jehož konečným cílem má být co největší rozvoj a zdokonalení tělesné výchovy ve všech jejích odvětvích, aby bylo zlepšeno tělesné zdraví, zvýšena zdatnost duševní a ušlechtilost mravní co nejširších vrstev lidu a aby národ Čechů a Slováků se ctí obstál v mezinárodních utkáních a vystoupeních. Orel jako spoluzakladatel je podepsán na druhém místě za ČOS.

Čs. Orlu se dostalo velkého zastoupení v ústředních orgánech ČsTS: Br. F. Leiner se stal náměstkem předsedy, Dr. Josef Jurák jedním ze tří jednatelů, členem předsednictva univer. prof. Dr. Felix Mikula, ve 100 členném výboru již jmenovaní a bratři P. Fanfrdla, Dr. Slavotínek, L. Hudečková a Josef Pavlačka.

Tím skončen byl druhý boj Čs. Orla o jeho samostatnost, o jeho existenci. Tím cennější je jeho vítězství, poně­ vadž to byl boj proti teroru, proti totalitě. Jen náš boj otevřel oči druhým, naše hrdinství povzbudilo k boji ostatní. Orel se zasloužil o demokratizaci Čs. republiky.

Organizace však pracovala plným tempem v ústředí, župách i jednotách od zasedání ÚR 6. července 1945, kde byly dány jasné směrnice pro všechny složky Čs. Orla. Nejistota o výsledek sjednocovací akce však způsobila, že ministerstvo vnitra vzalo obnovení činnosti Čs. Orla na vědomí výměrem z 12. února 1946 a ministerstvo informací vydalo souhlas k vydávání čas. OREL až 9. dubna 1946. Místo časopisu byla vydávána „Orelská sdělení“ (1. číslo vyšlo 18. srpna 1945, 2. č. - 16. září 1945, 3. č. - 4. března 1946). Obsahovala zprávy o činnosti jednot a žup, výzvu k hostýnské pouti 1945, pokyny ke slučovací akci.

Ve 3. čísle bylo uveřejněno provolání „Katolickému lidu československému“, které bylo později vydáno jako plakát, kterým ústřední rada představuje ideál 2. obnovy Čs. Orla, kterého chce dosáhnout:

Katolicky a národně uvědomělý, mravně ucelený, vysoce vzdělaný, tělesně zdatný a pro dobro národního společenství pracující člověk - toť náš ideál. Práce pro dosažení tohoto ideálu u největšího počtu občanů - toť naše služba Bohu a národu. Pomalý postup obou ministerstev byl zaviněn tahanicemi o jednotnou tělovýchovnou organizaci, ale také nedostatkem papíru v republice. A tak 1. číslo XXVII. ročníku čas. OREL vyšlo až 24. června 1946. V r. 1946 vyšlo 10 čísel, redaktorem byl zvolen JUDr. Josef Jurák, člen předsednictva.

V 1. čísle je blahopřání orelstva k 60. narozeninám br. Františku Leinerovi (narozen 7. května 1886 v Boskovicích - zemřel 23. září 1966 v Brně-Králově Poli). Členem předsednictva od r. 1922, v r. 1925 zvolen úřadujícím náměstkem starosty Orla mons. Jana Šrámka. Vrcholem jeho činnosti v této funkci je příprava SDO v Praze 1929, iniciativa v branné výchově, růst Orla v silné kulturně vzdělávací a tělovýchovné hnutí katolického lidu a jeho činnost ve funkci 1. viceprezidenta Mezinárodní katolické unie tělovýchovy v Paříži.

Velká péče byla věnována uspořádání ústředních škol pro výchovu ideových a organizačních pracovníků v jednotách a župách. Podle usnesení ÚR ze 6. června 1945 v Praze byly uspořádány organizační a osvětové školy v Brně - účast 210, v Hradci Králové - 320 a v Praze - 60 účastníků.

Na podzim 1946 absolvovalo podobné školy pro výchovu funkcionářů jednot 2.246 účastníků. Školy se konaly v Brně, ve Zlíně, Olomouci, Českých Budějovicích, Hradci Králové, Opavě a v Praze. Školy splnily svůj úkol. V jednotách se objevily noví organizační a osvětoví funkcionáři, jejichž výchovný základ, získaný ve tří až čtyřdenních školách byl dále prohlubován písemným kurzem a plněním úkolů, které jim ukládalo ústřední vedení.

Kromě boje o samostatnost Orla ve slučovací akci, která se týkala hlavně činnosti tělovýchovné a sportovní, byly svedeny vítězně i další zápasy: Bylo podáno memorandum čsl. vládě v otázce sloučení kin a tlumočen požadavek pro ponechání kin v provozu Orla jako prostředku výchovného i hospodářského.

Také v otázce samostatného orelského divadelního ochotnictví byl sveden boj a docíleno, že jednoty mohou hrát divadla jako dříve. Orel se účastnil příprav pro vydání divadelního zákona a stal se členem volného divadelního sdružení Sokola, Orla, DTJ a Hasičstva.

Náš první slet - tak byla nazvána orelská pouť na Sv. Hostýně, konaná 25. a 26. 1945. 25.000 poutníků se znovu setkalo po 4 letech zákazu Čs. Orla. Již v sobotu dopoledne byla zaplněna svatyně při slavném rekviem za orelské hrdiny protinacistického odboje - za ústředního vzdělavatele P. Dr. Au­ gustina Schuberta, OSA, Praha, za náčelníka Čs. Orla MUDr. Vojtěcha Jílka, Brno-Bystrc a za všechny popravené a umučené bratry a sestry v boji za svobodu Církve a Vlasti, za svobodný život Čs. Orla.

Celebranty byli duchovní rádce Orla P. Dr. A. Pelikán, TJ Brno, P. K. Fanfrdla člen předsednictva Brno, P. Augustin Jurák, Zlín, závěrečnou adoraci měl doc. Dr. J. Hlouch, požehnání vzdělavatel Čs. Orla P. A. Kupka.

Po několika letech brutálního zákazu orelských poutí vytryskly na Sv. Hostýně všechny prameny orelské síly a odhodlání a slily se v mohutný proud proseb a motliteb k Panně Marii Svatohostýnské za úspěšnou druhou obnovu Čs. Orla.

Také v roce 1946 byla konána 24. a 25. srpna pouť na Sv. Hostýně pod heslem „Obrať k nám své milosrdné oči“, účast 20.000 poutníků. Pražské orelstvo se shromáždilo ve stejné dny ve Staré Boleslavi, župa Brynychova putovala na čtyři poutní místa, největší účast v Králíkách.

V letních měsících byla veřejná cvičení. Počty okrskových veřejných cvičení v jednotlivých župách stouply do desítek. Potěšil zejména příklad Opavska severní Moravy, které se ozvaly mezi prvními, ačkoliv zde byl Orel zakázán po Mnichovu v r. 1938 a po přejití fronty zde byly škody největší. Také zájem veřejnosti byl veliký, což se projevilo počty diváků. Důležitou složkou bylo velké nadšení a obětavost cvičenců po mnohaleté, násilně přerušené činnosti. Velká byla i účast členů předsednictva a náčelnických rad na těchto vystoupeních ještě před ustavením Československého tělovýchovného svazu.

Příklady:

Den orelstva v Nivnici 28. června 1946 - 841 cvičících, za účasti vedoucích funkcionářů župy Velehradské a ústředí. Ústřední jednatel Orla P. K. Fanfrdla ve své vlastenecky procítěné řeči nastínil novou cestu obnoveného Orla, po které se musí orelstvo ubírat, aby došlo svého cíle a bylo znovu připraveno i k obraně vlasti, jak dokázali jejich bratři Ant. Hrubý, župní náčelník a parašutista Josef Bublík, rodák z Bánova.

Orelské slavnosti v Kroměříži 5. července, sobotní akademie, průvod 1400 okrojovaných orlů, účast delegace Sokola a Junáka. Cvičení všech složek (po půlroční přípravě) bylo výborné. S nadšením přijato vystoupení vojska. Vrcholným číslem bylo vystoupení jednoty Orla v Troubkách u Přerova, která předvedla národní tance v nádherných krojích.

Župní slet župy Stojanovy se konal 14. července v Zábřeze. Stal se manifestací katolické severní Moravy, která byla zabrána po Mnichovu. Vzpo­ menuto obětí orlů, kteří položili životy na oltář vlasti na bojištích, v koncentračních táborech a v partyzánských oddílech. Za ústředí Orla pozdravil cvičence župy Stojanovy br. Fr. Leiner, úřad. náměstek starosty Orla.

Orelský den ve Chvalíkovicích, ž. Křížkovského, konaný dne 1. září 1946, ukázal, jak mohou v obci svorně spolupracovat tělovýchovná sdružení. Jako nedávno se sokolské slavnosti ve Chvalíkovicích zúčastnila orelská delegace, tak na orelském dni kráčela v průvodu početná delegace sokolská, jejíž zástupce pronesl vstřícný projev. Rovněž zástupce Junáka Chvalíkovice se zúčastnil průvodu i vystoupení.

Slavnostní kroje, cvičební úbory, odznaky, to byl problém, který se objevoval při jednáních župních a ústředních orgánů, který ubíral na kráse orelských průvodů, při veřejných cvičeních, neboť jejich nedostatek nebyl řešen vždy s dostatečnou odpovědností. První jednání o odstranění velkého nedostatku krojů a odznaků bylo uskutečněno na zasedání ÚR 23. června 1946. Předsednictvo Čs. Orla na základě usnesení ÚR vypsalo veřejnou soutěž na nové odznaky pro členstvo a pro žactvo a veřejnou soutěž na slavnostní kroje a cvičební úbory pro všechny kategorie. Podmínky soutěží byly vypsány v listopadovém čísle Orla, soutěž byla ukončena dnem 28. února 1947. Příznivější situace se jevila v Čechách v župě Brynychově, která hlásila k 1. srpnu 1945 obnovu 109 jednot - 14.000 členů (před válkou 156 jednot a 18.000 členů). Orel v Čechách byl zakázán až v r. 1942 a území župy nebylo poškozeno válečnými událostmi. Již v r. 1945 byla konána veřejná cvičení, uspořádáno mistrovství odbíjené mužů i žen, župní závody v lehké atletice mužů a dorostu v Červeném Kostelci a pořádány kurzy pro cvičitele v jednotách. Slabší byla činnost župy Pospíšilovy, která utrpěla snahami o sjednocení tělovýchovy, v r. 1946 však už se zařadila k župám aktivním. Župy Jirsíkova a Kozinova vykazovaly obnovu v malém počtu.

Náčelnická rada mužů ztratila v protinacistickém odboji bratry Dr. V. Jílka a prof. St. Cveka. Proto bylo na schůzi předsednictva 4. září 1946 schváleno povolání nových pracovníků do náčelnické rady mužů: bratři Ing. Jan Němec, Josef Papež a Ladislav Pospíchal.

Náčelnické rady mužů a žen organizovaly dva velké čtrnáctidenní tělovýchovné kurzy, pořádané ministerstvem školství jen pro členy orla, a to v Padolí u Veřovic u Frenštátu p. R. pro muže a Koutech u Brandýsa nad Orlicí pro ženy. Kurzy začínaly 19. srpna 1946. Vedoucími instruktory byli členové náčelnických rad: Padolí - bratři Dědičík, Drkal a Papež, Kouty: - ses. Kubíčková, bratři Koukal, Pospíchal a Srovnal. Byly procvičeny nové postupy při cvičení žactva, zdůrazňována cvičení v přírodě, voda, slunce, vzduch. Oba kurzy skončily velkým úspěchem a byly v r. 1947 opakovány: Třebetov u Prahy pro muže a druhý pro ženy, Staré Hobzí u Jemnice, Jedovnice u rybníka Olšovce, muži, ženy.

První mistrovství Orla po obnově v r. 1946:

5. a 6. července 1946 bylo na hřišti jednoty Brno III. vybojováno XII. mistrovství Orla v lehké atletice. Výkony nebyly pokračováním úspěchů docílených na mistrovství r. 1941. Slabá byl účast atletů, mužů i dorostu, slabé byl i jejich výkony. 5 roků válkou vynucené přestávky byly velmi patrné.

Již po osmé se konaly Svatováclavské hry v Přerově. Účast 100 závodníků ze 17 orelských jednot.

Mistrovství Čs. Orla v obíjené mužů se konalo 7. a 8. září v Troubkách u Přerova za účasti 7 vítězných župních družstev. Řídil br. Ing. Jan Němec. Výsledky: 1. župa Brynychova, 2. ž. Sušilova, 3. ž. Urbanova.

Ústřední soutěž žen v pódiových vystoupeních konána 1. prosince za účasti 18 družstev z 10 žup. Účast i úroveň provedených skladeb předčila očekávání. Zvítězila skladba prof. Trnkové a s. Mlejnkové „Rytmicko-gymnastická čtyřka“, kterou zacvičily sestry z jednoty Líšeň, ž. Sedlákova.

Na schůzi předsednictva Čs. Orla dne 4. září schváleno ustavení loutkářského ústředí, jehož předsedou jmenován br. Ivan Tůma z Prahy a jednatelem br. Miroslav Kozlovský z Brna. Loutkáři vyvíjeli velkou aktivitu.

V roce 1946 byl po dlouhé době obsazen biskupský stolec, který osiřel po smrti biskupa Dr. Josefa Kupky, orlům známého celebranta a kazatele na svatohostýnských poutích. 25. června 1946 byl jmenován a vysvěcen za nového biskupa v Brně na Petrově Dr. Karel Skoupý, regent kněžského aluminátu v Brně. věnoval vždy vřelé sympatie orlu. Radil, psal, přednášel a zapaloval a zaséval lásku k Orlu do srdcí svěřených mu bohoslovců.

8. prosince 1946 byl nastolen pražský arcibiskup ThDr. Josef Beran, dlouholetý dachauský vězeň. Do katedrály sv. Víta Matyášovou branou ho doprovázela slavnostní orelská stráž. Pražské orelstvo se zúčastnilo v hojném počtu ve slavnostních krojích.

V neděli dne 23. března 1947 přijal mons. Dr. Josef Beran, arcibiskup pražský, zástupce Čs. Orla (viz foto), kteří ho pozdravili a ujistili úctou, láskou a oddaností. Podali mu zprávu o působení a činnosti Orla, kterou pan arcibiskup vřele ocenil. Jeho ujištění, že se těší na časté návštěvy orelské, při nichž budou projednány a vytyčeny orelské úkoly, výmluvně svědčí, jak pan arcibiskup oceňuje orelskou činnost. Se zájmem vyslechl zprávu o ideovém pojetí a programovém řešení orelských slavností v r. 1949 v Pra­ ze. Ujistil delegáty, že bude orelskou práci bedlivě sledovat a účinně podporovat a vzkázal orelstvu, že ho pozdravuje a že mu žehná.

Na počátku r. 1947 byl připraven nový zákon o branné výchově. Po projednání ve vládě a po schválení v Ústavodárné národním shromáždění vstoupil v platnost. Využíval zkušeností z branného zákona z r. 1937, všech aktivních, zdravých a konstruktivních sil státních orgánů, ale i činnosti dobrovolných tělovýchovných organizací, která bezplatně dávaly svou aktivitu do služeb vznešené myšlenky brannosti národa. ČsTS vydal slavnostní prohlášení.

Zákon byl přijat, ale jeho praktické provádění v Orlu nedosáhlo úrovně z let třicátých. Branné prvky se objevily v propagované tělesné výchově v přírodě, v tělovýchovných kurzech a v programech prázdninových táborů jednot a žup.

Zasedání ústřední rady Čs. Orla dne 12. ledna 1947 v Brně přineslo důležitá rozhodnutí:

· 1. ÚR doporučí VIII. valnému sjezdu Orla, aby se příští slet orelstva konal v r. 1949 v Praze.

· 2. Předsednictvo Čs. obce sokolské požádalo Čs. Orla, aby přijal pozvání v čestném předsednictvu XI. všesokolského sletu. ÚR pozvání jednomyslně přijala a do čestného předsednictva jmenovala náčelníka Čs. Orla Dr. Slavotínka a náčelnici Ludmilu Hudečkovou.

· 3. Vzala na vědomí podnět NR a některých žup, aby se u příležitosti jubilejních oslav v Kroměříži konal krajový slet některých moravských žup. O rozsahu sletu rozhodnou náčelnické rady.

· 4. Podle rozhodnutí ÚR bude se konat v Praze konference českých žup, která připraví návrh na nové organizační rozdělení území Čech ve větší počet žup a určí společný plán na rozvětvení sítě orelských jednot.

· 5. Byly přijaty rozvrhy činnosti na r. 1947 osvětové rady a obou náčelnických rad. Jejich jednomyslné přijetí opravňuje k nejvyšším nadějím na jejich uskutečnění.

Předsednictvo Orla rozhodlo 2. dubna 1947 vyznamenat podle návrhů žup medailí in memoriam "Orel zásluze" sestry a bratry popravené, padlé v bojích a zahynulé v koncentračních táborech. Jejich seznamy, uveřejněny v časopise OREL. Pro žactvo bude vydáván časopis "ORLÍK", redaktorem jmenován br. Vítězslav Horyna z Prahy.

Svatovojtěšské jubileum

V r. 997 - před 950 lety - byl k smrti ubodán na břehu Baltu svatý Vojtěch, pražský biskup, ve věku asi 42 let. Byl to první Čech evropského významu, první biskup z české krve, světec a mučedník. Biskupové určili, aby rok 1947 byl slaven jako "Rok Svatovojtěšský". Hlavní částí oslav tvořila Apoštolská cesta sv. Vojtěcha republikou. Určeny zastávky, trasa, kudy po dobu čtyř měsíců budou ostatky sv. Vojtěcha projíždět.

Orelstvo se těchto slavností aktivně zúčastnilo duchovní obnovou a slavnostmi v místech určených. Svato­ vojtěšský rok byl pro orelstvo rokem duchovní a mravní obrody. Na zastaveních stavěly orelské jednoty u ostatků sv. Vojtěcha čestnou stráž.

Svatovojtěšské jubileum začalo v Praze, 24. dubna na svátek sv. Vojtěcha celebroval v katedrále sv. Víta mši sv. Dr. Beran, arcibiskup pražský, odpoledne bylo první zastavení ve Vojtěchově rodišti v Libici u Poděbrad, odkud se jeho nejdražší část - lebka - vydala na slavnostní tak zvanou apoštolskou cestu sv. Vojtěcha republikovou. Do Prahy se vrátila 25. srpna 1947.

Župní sjezdy 1947

23. března byla zahájena v Uherském Hradišti ž. Velehradská a v Hodoníně, ž. Šilingrova, série sjezdů všech žup, které byly radostnou přehlídkou vykonané orelské práce od osvobození v r. 1945. Na všech sjezdech bylo zastoupeno ústředí Orla, někdy i několika delegáty, kteří přinášeli návrhy a úkoly k další aktivitě žup, a přinášeli ze sjezdů dobré zprávy o připravenosti žup po stránce osvětové i tělovýchovné činnosti.

Ve všech župách budou konány župní slety, probíhá nácvik cvičení prostných pro všechny kategorie. Osvětoví pracovníci referovali o účasti na slavnostech svatovojtěšských, o přípravě duchovní obrody jednotách, o svatohostýnské pouti, o intronizaci biskupů - Orlů.

Na všech sjezdech byly zástupcem ústředí Orla předány bronzové medaile in memoriam "Orel zásluze" rodinným příslušníků sester a bratří, kteří obětovali své životy ve 2. odboji. Zlaté medaile udělilo předsednictvo Orla br. Dr. A. Schubertovi, OSA, Praha, ústřednímu vzdělavateli a br. MUDr. V. Jílkovi, náčelníku Čs. Orla, které byly předány na sjezdu ž. Pospíšilovy v Praze 27. dubna a sjezdu ž. Sušilovy v Brně 1. června 1947.

Ústřední rada na svém zasedání 14. a 15. června 1947 stanovila datum konání VIII. valného sjezdu Čs. Orla na 31. července 1947 v Brně.

Zleva: Dr. Josef Jurák, redaktor ORLA, P. Josef Konvička, ústřední vzdělavatel, Dr. Josef Beran, pražský arcibiskup, Josef Polák, nám. starosty Orla, Ludmila Hudečková, náčelnice, Arnošt Ohnoutka, ústřední jednatel.

Čs. tělovýchovný svaz o svých úkolech ve dvouletce (1947-1948)

Československý tělovýchovný svaz, jako vrcholný představitel tělesné výchovy nejširších lidových vrstev, prohlašuje při vstupu do prvého roku naší dvouletky, že dva milióny jeho příslušníků jsou si plně vědomi významu dvouletého budovatelského plánu republiky a že se ze všech sil vynasnaží, aby výsledek práce k jeho uskutečnění byl co nejúspěšnější. Činnost všech tělovýchovných organizací bude nyní směřovat především k nápravě škod na tělesném a mravním zdraví našeho lidu a mládeže, které byly způsobeny válkou, k novému mravně odpovědnému poměru k práci a k plnému rozvinutí branné výchovy, aby všechen náš lid rostl opět jako zdatný celek a byl připraven čeliti všem nebezpečím, jimiž by mohla být ohrožena naše svoboda a demokracie.

Velké tělovýchovné slavnosti, jako XI. Všesokolský slet, Olympijské hry, řada mezinárodních sportovních soutěží a utkání, přípravy na III. Orelský slet a IV. Dělnickou olympiádu jasně prokáží plný zdar těchto snah. Nový rozmach tělesné výchovy v dokonalém souladu s pokrokem v celém našem kulturním, hospodářském a sociálním životě je nejlepší cestou k zajištění šťastného rozvoje naší Československé republiky.

Vrchol příprav na slavnosti r. 1948 a 1949

Po dvouletém zdařilém úsilí o odstranění všech škod z doby okupace a o všestranný růst orelského hnutí po 2. obnově byla svolána ústřední rada Čs. Orla na 14. a 15. června 1947 v Brně. Bylo to jedno z nejdůležitějších jejích zasedání, neboť rozhodovala o řadě významných akcí. Přítomni byli všichni členové předsednictva a zastoupeny byly všechny župy. Řídil br. Leiner, úřadující nám. starosty.

1. P. Fanfrdla, ústřední jednatel, referoval o soutěži na nové odznaky. Po rozpravě byl přijat návrh pro žactvo, jehož dominantou je orel, chránící svými křídly postavu dítěte. Pro členstvo byl vybrán návrh, jehož dominantou je cyrilometodějský kříž, z jehož tvaru vystupuje postava orla, třímajícího lipovou ratolest a meč. Oba návrhy, jejichž autorem je akad. sochař J. Marek, budou předloženy VIII. sjezdu ke schválení.

2. S výsledky soutěže na cvičební úbory a slavnostní kroje seznámili delegáty br. Dr. Slavotínek a s. L. Hudečková: Modrá barva jako symbol Orla zůstává vedoucí barvou u všech kategorií. Toliko členstvo bude mít slavnostní kroje a cvičební úbory, žactvo a dorost jen cvičební úbory. Žáci a dorostenci mají jako doplněk sportovní bundy z téhož materiálu jako kalhoty. Autory návrhů jsou akad. grafik Václav Hůlka, náčelník ž. Pospíšilovy a s. Hallerová, oba z Pra­ hy. Přijaté návrhy budou předloženy sjezdu ke schválení. Do sletu 1949 budou všechny kategorie okrojovány.

3. Br. F. Leiner referoval o svolání VIII. sjezdu Orla, který se bude konat po 9 letech, jako historický mezník v životě Čs. Orla. Se zřetelem na úkoly, které před nás VIII. sjezd staví, bude jistě patřit ke sjezdům nejvýznamnějším. Schválen pořad a termín 31. července 1947 - čtvrtek, všední den, a to v souladu s usnesením VII. sjezdu 1938, aby se sjezdu mohli zúčastnit i kněží.

4. Před sjezdem budou svolány konference českých a moravských žup, které rozhodnou o novém rozhraničení žup a vytvoření nových žup. Čas konání sjezdu se rychle blížil. K ukončení příprav byla svolána dvě zasedání předsednictva a 19. a 20. července zasedala v Brně ÚR. Projednala tvoření nových žup a výsledek jednání bude předložen sjezdu ke schválení. Byla zvolena mandátová komise, která sestavila kandidátní listiny předsednictva a odborných rad pro sjezd. Jednání bylo plné nadšení, ideové a organizační vyspělosti členstva před závažnými úkoly, které na ně v budoucnu čekají.

VIII. řádný valný sjezd Československého Orla

VIII. sjezd byl uspořádán 31. července 1947 v Brně, v budově Ob­ chodní a živnostenské komory. Od posledního VII. sjezdu Čs. Orla, který se konal 10. dubna 1938, uplynulo 9 roků.

V 10 hodin zahájil jednání br. F. Leiner, úřadující nám. starosty Čs. Orla, modlitbou. Přečetl telegram starosty Orla Dr. Jana Šrámka, který omluvil svou nepřítomnost ze zdravotních důvodů:

Velice lituji, že zdravotní stav mi nedovoluje přijet na sjezd srdečně poděkovat za tolik rozsáhlé práce ústředí i nesčetných spolupracovníků a spolupracovnic v posledním tak významném údobí Čs. Orla. Zdravím co nejsrdečněji všecek valný sjezd. Nechť z něho vzejde další zvýšení i prohloubení činnosti orelské v národě, aby byly zahlazeny všechny stopy násilného přerušení činnosti před 5 lety nacismem. Úkoly orelstva v národě jsou dnes ještě větší než kdy jindy, ale věřím, že jako v minulosti nezklamal, ani v budoucnu Československý Orel nezklame.

Váš Monsignor Dr. Šrámek

Sotva dozněla poslední věta o poslání Orla a důvěře v něj, sál potleskem projevil plné pochopení, vděk, lásku a slib věrnosti.

Br. Leiner zhodnotil uplynulých 9 let. Zvláštní slova obdivu a vděku patřila těm, kdo přinesli největší oběti a svobody se nedočkali. Shromáždění povstalo a vzpomínalo na řady a zástupy statečných orlů a orlic, v čele s PhDr. Augustinem Schubertem, OSA, a MUDr. Vojtěchem Jílkem. Po velkých mrtvých vzpomněl dvou velikánů českého národa, kteří bojovali za svobodu naší vlasti, prezidenta ČSR, Dr. Eduarda Beneše a předsedy exilové vlády v Londýně, Dr. Jana Šrámka. U prezidenta zvlášť zdůraznil jeho stanovisko při jednání o slučování v oblasti tělovýchovné a prohlásil, jak závažná byla jeho slova a jak velký měla vliv při konečném řešení sjednocovací akce. Orel chce prokázat svou vděčnost. Delegáti sjezdu s nadšením souhlasili a přijali návrh ÚR, aby valný sjezd udělil panu prezidentu Dr. Ed. Benešovi nejvyšší orelské vyznamenání, zlatou medaili "Orel zásluze".

Stejná pocta byla odsouhlasena starostovi Orla, br. Dr. Janu Šrámkovi za jeho působení v zahraničním odboji za 2. světové války. Udělení zlaté medaile "Orel zásluze" bylo přijato opět bouřlivým nadšeným souhlasem.

Pozdravné telegramy byly zaslány Sv. otci Piu XII., prezidentu Dr. E. Benešovi, mons. Dr. Josefu Beranovi, pražskému arcibiskupovi, mons. Dr. Josefu Skoupému, biskupu brněnskému a starostovi Čs. Orla, mons. Dr. Janu Šrámkovi.

Po slavnostním úvodu pracoval sjezd bez přestávky plných 6 hodin. Jednání sjezdu si zasluhuje vysoké uznání a hodnocení. Diskuse a debaty byly věcné, otevřené. Zprávy funkcionářů byly vydány tiskem, delegátům zaslány předem, nebyly čteny, vyvolaly však živé debaty.

Výsledky sjezdu: byly schváleny návrhy, jež byly přijaty na zasedáních ústřední rady:

1. Schváleny nové odznaky pro žactvo a pro členstvo a dorost Orla.

2. Schváleny nové slavnostní kroje pro členstvo a cvičební úbory pro všechny kategorie.

3. Schválen návrh o uspořádání orelských slavností v Praze 1949. Návrh P. Karla Fanfrdly, jednatele Čs. Orla, aby slavnosti byly uspořádány, zanikl v bouři potlesku, z něhož bez povelu vyrazil zpěv písně "Vzhůru Orle slovanský". (Tak jsem ji ještě neslyšel zpívat - píše autor článku J.J. v čas. OREL - asi Josef Jurák).

4. Br. Dr. R. Slavotínek, náčelník Čs. Orla, referoval o připravenosti náčelnických rad na slavnosti Praha 1949. Sjezd přijal s potěšením a vědomím velkého závazku ujištění, že Praha 1949 může a také musí počtem cvičenců vysoko předčít slety Brno 1922 a SDO Praha 1929.

5. Schváleno rozdělení západomoravské župy, která se dělí na dvě části: Název Kosmákova si ponechala jižní část se sídlem ve Znojmě, severní část se sídlem v Třebíči byla později přejmenována na župu Kubišovu.

6. Příští vedení Čs. Orla: Volby nových funkcionářů Orla, t.j. sboru, který stojí v čele Čs. Orla a volby odborných rad, t.j. sborů, na jejichž iniciativě a práci v mnohém závisí budoucnost orelství, byly posledním bodem VIII. sjezdu.

7. Do předsednictva byli zvoleni:Starostou Čs. Orla mons. Dr. Jan Šrámek, úřadujícím náměstkem Fran­ tišek Leiner, dalšími náměstky Josef Polák a P. Karel Fanfrdla, vzdělavatelem P. Josef Konvička, náčelníkem Čs. Orla Dr. Rostislav Slavotínek, jednateli Arnošt Ohnoutka, František Morávek a Judr. J. Pišťělák, náčelníkem orlů Bohuslav Koukal, náčel­ nice orlic zvolena později - Marie Kubíčková, pokladníkem zvolen Dr. F. Šrámek.

8. Volba členů odborných rad: - Osvětová rada: P. Král - Zdounky, P. Kosina - Tvarožná, Kachlík - Vyškov, prof. Stejskal - Ivančice, P. Jan - Zlín, P. Maňák - Slavičín , Dr. Levíček - Brno, P. Válka - Hustopeče, Vítězslav Horyna - Praha, Dr. J. Jurák - Praha, B. Valušek - Opava, P. Kunický - Otrokovice.

9. Náčelnická rada mužů: prof. J. Malášek - Praha, prof. P. Dědičík - Brno, prof. J. Drkal - Boskovice, prof. Srovnal - Ostrava, prof. Zd. Svoboda - Uh. Brod, prof. Vinkler - Ostrava, J. Papež - Břeclav, L. Pospíchal - Znojmo, Mudr. Sovina - Brno, Ing. J. Němec - Brno, J. Hladký - Praha.

10. Náčelnická rada žen: M. Šmoková - Hradec Králové, L. Hudečková - Šlapanice, Řičánková - Kroměříž, Wintrová - Praha, Kainarová - Holešov, MUC. Žampachová, prof. H. Mlčochová, prof. Trnková-Svobo­ dová, Žabičková, Bubláková, Sázav­ ská, Leinerová, Jelínková - všechny Brno.

11. Hospodářská rada: Dr. Filip, Dr. Nečas, arch. Richter, Trnka, Dr. Ban­ zet, Dr. Drobný, Laichman a Neuge­ bauer - všichni Brno, Krček - Šlapanice, Ing. Hrubý - Praha, Zemek - Uherské Hradiště.

Do rukou těchto funkcionářů předsednictva a odborných rad Čs. Orla vkládali delegáti svůj hlas a pevnou víru, že dobře povedou orelskou organizaci do dalších čtyř let historie Čs. Orla a pod jejich vedením, že budou splněny všechny úkoly, které stanovil VIII. sjezd Čs. Orla: Kroměříž 1948 a Praha 1949. Kdo tušil, že za 7 měsíců budeme psát datum "únor 1948".

VIII. sjezd probíhal v době intenzivní činnosti v župách. Ve všech se konaly župní slety, které byly zrcadlem činnosti a připravenosti funkcionářů a cvičenců po stránce tělovýchovné i duchovní k tak velké akci. Byla jen krátká doba nácviku cvičení prostných a jiných vystoupení. Otázka nedostatku krojů způsobila na mnoha místech nejednotnost, ale zavinila i menší počet cvičenců na sletech. Slety překvapily počty cvičenců i diváků. Byly potvrzením, že se 2. obnova Čs. Orla podařila, že Orel má dostatek schopných vedoucích funkcionářů, že vzdělavatelské školy v r. 1945 a 1946 splnily svůj úkol a že dobře pracovaly odborné rady vzdělavatelská a náčelnické rady mužů a žen.

Župní slety

Před župními slety byla uspořádána veřejná cvičení, okrsková cvičení jako průprava pro masová vystoupení, která se nekonala v jednotách a župách od r. 1939. V mnoha místech se konala veřejná cvičení spojená se svěcením nových praporů jednot, spojená s dokončením opravených orloven a nejvíce s odhalením pamětní desky hrdinovi nebo hrdinům 2. orelského odboje, kteří položili život za svobodu vlasti. Byly to krásné slavnosti v době poválečné, naplněné vlasteneckým duchem opět svobodné Československé republiky. Mezi prvními byly slavnosti ve spolupráci s armádou a delegacemi sokolů, skautů, legionářů aj. organizací: v Bánově - Josef Bublík, Pardubice - letec Cibulka, v Hranicích, Kunovicích aj.

Velká slavnost spojená s veřejným cvičením se konala 22. června 1947 v Rudíkově na Třebíčsku, rodišti br. Jana Kubiše, parašutisty, který pro­ vedl atentát na Heydricha, říšského protektora, v r. 1942. Osobnost a čin br. J. Kubiše zhodnotili br. Dr. R. Slavotínek, náčelník Čs. Orla, a divizní generál Petr Novák za Čs. armádu: My všichni budeme o něm vyprávět svým potomkům jako o hrdinovi. V zastoupení ministra národní obrany vzdávám hold hrdinovi, jehož jméno, my vojáci, vyslovujeme s láskou a obdivem. 31. srpna se konalo veřejné cvičení v Třebovicích, spojené s otevřením první nové orlovny po válce ve Slezku, za účasti ústředí - Dr. V. Kučery, zástupců armády, úřadů a delegací místních spolků.

Župní slety byly konány ve všech župách, některé jako jednodenní slavnosti, ve větších župách byly spojeny se závody ve sportovních disciplinách a rozšířeny na dva dny. 5. července 1947 - ve svátek sv. Cyrila a Metoděje - zahájila župa Šrámkova v Olomouci, v neděli 6. 7. župa Kosmákova v Třebíči. Župa Šilingrova uspořádala 5. července župní slet v Hodoníně: úspěšný, dobře připravený, s malými nedostatky jako v jiných župách. V neděli 6. července se konal v Hodoníně velký národopisný den župy v Hodoníně, na kterém 3.000 orelské mládeže v lidových krojích předvedlo Slovácký rok - lidové zvyky a obyčeje, které v průběhu církevního roku jsou předváděny na slováckých dědinách jako součást života katolického lidu. Velkou zásluhu na uskutečnění Slováckého roku měl P. Josef Krejčí, jednatel župy Šilingrovy v Hodoníně. Po dva dny přihlížel orelským slavnostem britský velvyslanec P. Nichols s chotí a synem, který se zapojil do radostného projevu slováckého lidu. Byl to velký příslib pro Prahu 1949!

15. - 17. srpna se konal župní slet župy Brynychovy v Hradci Králové. 15.8. - župní lehkoatletické závody, 16.8. - večerní adorace a 17.8.: - bohatý program župního sletu: polní mši sv. na stadionu orlovny sloužil mons. ThDr. Mořic Pícha, biskup královéhradecký, odpolední průvod 6.000 orlů a orlic - 4.500 v orelských krojích, 7 kapel, 15.000 diváků bylo nadšeno předvedením prostných cvičení. Vynikaly ženy a žačky provedením roztomilé „Pohádky o slunci“. Řídila župní náčelnice M. Šmoková a nový župní náčelník J. Pokorný. Na župním sjezdu se rozloučila župa Brynychova s dlouholetým župním náčelníkem, br. J. Menclem (1919-1947), kterému předala uměleckou sochu za jeho 28 letou vzornou službu župního náčelníka největší orelské župy. Br. Josef Mencl pokračoval v orelské činnosti jako člen župního předsednictva.

Ve stejné dny 16. a 17. srpna 1947 se konal slet župy Velehradské ve Zlíně. Župa Velehradská získala v orelské práci prvenství v r. 1947. Dokázala to svým sletem, největším poválečným sletem vůbec. Kolik nadšení, obětavosti, vytrvalosti a lásky k Orlu bylo třeba, aby se slet uskutečnil. V mnoha jednotách se teprve začínalo, nebylo krojů, nebylo cvičitelů a přece se dostavil výsledek úměrný přípravám sletu.

V první sletový den 16. srpna se zaplnil stadion SK Baťa a orelské hřiště závodním ruchem. Muži závodili v závodě sdruženém (nářadí, atletika, prostná), na třech kurtech probíhalo mistrovství v odbíjené. Župní mistrovství mužů v lehké atletice - na startu 50 atletů, branný závod dorostu - 46 závodníků. Sobotní večerní akademie na hřišti: 2.000 návštěvníků, bohatý program: Koncert 40 členné dechové kapely z Val. Klobouk, rytmická cvičení žen, táborový oheň a slavnostní projev redaktora čas. Orel Dr. J. Juráka o významu, snahách a cílech orelské práce, jež je přípravou na orelské slavnosti v Praze 1949.

V neděli šestitisícový průvod na zlínské náměstí, na pontifikální mši sv. celebrovanou proboštem P. Loch­ manem z Olomouce. Odpolední ještě četnější průvod vylákal překvapené Zlíňany do ulic. Plocha stadionu se zaplnila modří a bělostí cvičebních úborů. Slet zahájil župní starosta J. Vičánek a náčelník Čs. Orla Dr. R. Slavotínek, Orelstvo složilo slib do rukou žup. vzdělavatele P. Maňáka. Následovala cvičení prostných všech kategorií: 432 žáků, 900 žaček, 200 dorostenců, 640 dorostenek, 360 mužů a 840 žen.

Hodnotíme-li provedení zlínského župního sletu, s obdivem uvádíme čísla, která dokazují, že Orel na Slo­ vácku své řady zdvojnásobil. A to pro nedostatek krojů, zvláště u mužských složek, nevystoupili všichni, kteří v jednotách cvičili.

Slet župy Velehradské byl dobrou přípravou pro slet středomoravských žup v Kroměříži 1948 a pro orelské slavnosti v Praze 1949. Pro zkušenosti s organizací velkého počtu cvičenců přijeli do Zlína ústřední vzdělavatel P. Josef Konvička, náčelník Čs. Orla Dr. Slavotínek, členové náčel. rad bratři Koukal, Malášek, Svoboda, Dědičík a s. Bubláková, delegace župy Šilingrovy, Šrámkovy, Urbanovy, Kadlčákovy, Bauerovy a Sedlákovy. Velehradská župa svým sletem dokázala, že je připravena pro dosažení dalších cílů po 2. obnově Čs. Orla.

Zpět na obsah...


Získejte registraci domén s tld .online, .space, .store, .tech zdarma!
Stačí si k jedné z těchto domén vybrat hosting Plus nebo Mega a registraci domény od nás dostanete za 0 Kč!
Objednat